Češi a Němci v práci – nakládání s časem

V mnoha ohledech jsme si s Němci podobnější, než si myslíme. Máme společnou historii, obýváme stejný středoevropský prostor, pijeme rádi pivo, tančíme polku a milujeme pálenky z ovoce všeho druhu. Přístup k práci obou národů se však liší. V čem nejvíc?

Přečtěte si také:

Češi a Němci v práci – improvizace

Češi a němci v práci - plánování

Češi řeší víc věcí najednou

České pojetí pracovní výkonnosti je typické tím, že v daném čase zvládáme několik věcí najednou. Například sestavujete rozpočet. Do toho čtete příchozí e-maily. A když do dveří kanceláře vstoupí kolega, který potřebuje poradit se zadáním nějakého údaje do SAPu, tak mu ochotně poradíte. No a když vám zazvoní mobil - zvednete ho. Často i když je to neznámé číslo.

Po hodině takové práce stále nemáte rozpočet sestavený.

Z německého pohledu je toto neefektivní tříštění pozornosti a není divu, že po hodině práce není úkol hotový.

Česká mentalita ale říká: „Ten toho ale zvládá – sestavuje rozpočet, radí s IT systémem, čte poštu a ještě vyřizuje dotazy po telefonu!" Máme pocit, že jsme pružní, pohotoví a vždy si poradíme.

Vyrušování při provádění nějaké plánované činnosti se u nás nebere jako závažné provinění, žádný velký problém.

Naopak precizní časové plánování – tím se znemožnil snaživý Hujer v komedii Marečku podejte mi pero, když šel třídního Jandu upozornit na blížící se začátek hodiny.

Němci se věnují jedné konkrétní záležitosti

Pro Němce je využití času efektivní jen tehdy, když se zcela a plně mohou věnovat jedné konkrétní činnosti, kterou si předem na tento čas naplánovali. Tedy například sestavují rozpočet. Příchozí e-maily nebudou číst. Nenechají se rozptylovat. Teď není doba vyhrazená na čtení e-mailů. I když by si zprávu přečetli, jak by mohli na ni reagovat? Vždyť teď musí sestavit rozpočet! E-maily budou číst o vyhrazené přestávce, anebo až bude rozpočet sestavený.

Pokud během práce na rozpočtu vstoupí někdo do kanceláře se žádostí o radu, typický Němec mile a asertivně řekne kolegovi, že mu přijde poradit, jakmile dodělá rozpočet. „Budu u tebe za 30 minut, ok?." „Super, danke Alex!" Druhý německý kolega se neurazí. Má časovou indikaci, kdy dorazí pomoc a může se svou situací nějak naložit. Čech by se pravděpodobně urazil, že si na něj kolega neudělal čas. („Co by mu to udělalo, šlo o dvě minuty!")

Jakékoliv neplánované vyrušování považují Němci za velkou nezdvořilost ze strany vyrušujícího! Nevážíte si jejich času, narušujete jejich výkonnost.

KDy na sebe narazí českÉ a německÉ mentality při nakládání s časem

Co Němci těžko chápou:

Proč - když právě projednáváme nebo řešíme konkrétní téma - Češi odbíhají nebo se nechávají vyrušovat (kolegy, e-maily, jinými záležitostmi)?

Protože nechceme být nezdvořilí ke kolegům, kteří žádájí o pomoc nebo informaci. Vždyť je to jenom minutka... a on aspoň bude moci naplno pracovat.

Proč si Češi nerozplánují čas na jednotlivé záležitosti a neřeší jednu po druhé?

Protože jakmile máme pevně daný plán událostí, cítíme se jako sevření do svěrací kazajky. Proč plánovat, když se stejně něco „vyvrbí", co nám ten denní plán rozbije? Plánování je ztráta času. Vrhneme se na první úkol, do toho přijde druhá a třetí záležitost.... A na konci dne máme pocit, že jsme nic nestihli.

Proč Češi, i když si naplánovali na nějakou činnost určitý konkrétní čas nebo časový úsek, nemají danou věc hotovou?

Protože se prostě necháme vyrušovat. Nechceme být nezdvořilí ke kolegům a odmítnout je. Nechat je čekat, když potřebují pomoc nebo radu teď. Odbíháme k jakýmkoliv „naléhavým" věcem. A protože prostě považujeme zvládání mnoha věcí najednou za důkaz profesionální výkonnosti.

Odposlechnuto z praxe: „Tomuhle dávej dělat vždycky jen jednu jedinou věc. Aby se na ni mohl dobře soustředit a nezvoral to. Má trochu  nižší IQ."

Co Češi těžko chápou:

Proč mi Němci nezvedají telefon, když jim volám neplánovaně?

Protože se umí koncentrovat na to, co právě dělají. A jestliže mají plánovanou poradu či jinou aktivitu, obvykle zavolají až potom. Podívají se na nepřijatá čísla a řeší, co jste jim chtěli. Němci navíc stále v pracovním styku upřednostňují pevné linky, takže je mobily nevyrušují tolik co nás, Čechy.

Proč jsou Němci tak nepříjemní či úseční, když jim voláme neohlášeně nebo neplánovaně vstupujeme do nějakého jednání?

Protože jim narušujete „jízdní řád". Boříte jejich pečlivě plánované činnosti. Ohrožujete jejich výkonnost. Pokud vám ze zdvořilosti zvedli telefon nebo vás neodmítnou, když stojíte mezi dveřmi, chtějí velmi rychle vyřídit celou záležitost, která je tímto ruší, a vrátit se k tomu, co mají naplánované. Protože to naplánované MUSÍ být doděláno v rámci vyhrazeného času. Jinak se jim naruší další časový plán. Telefonní hovory nebo telekonference s Němci striktně doporučuji předem plánovat pomocí e-mailové korespondence.

Proč Němci neumí (nechtějí) řešit víc věcí najednou?

Protože my Češi si možná neuvědomujeme, že jakékoliv vyrušení v práci znamená odvedení (přerušení) pozornosti. A když se k rozdělané práci po vyrušení vrátíme, musíme se nejprve znovu zamyslet. Kde jsem přestal, co mám dělat nyní? Je tam už olej nebo ho musím nalít? A to stojí čas a zdržuje to.

Pozor – Němec také neodmítne pomoc. Ale neudělá to "teď", kdy s žádostí přichází kolega, ale potom, až má na poskytnutí pomoci sám časový prostor.

Tématu česko-německé komunikace se věnuji na kurzu

Školení Český a německý styl komunikace a řízení ve firemní praxi

TIP NA KNIHU: Jak to mám všechno stihnout

Dušan Jílek, lektor

INFORMACE

• Autor:

  Ing. Dušan Jílek

• Publikováno:

  20.7.2018

• Název:

  Češi a Němci - nakládání s časem

• Shlédnuto:

  1729