Firemní resilience neboli odolnost

Firemní resilience neboli odolnost

 

Pojem resilience v psychologii a sociologii

Resilience je v psychologii odolnost, schopnost vzdorovat nepříznivým silám, zvládat nepříznivé situace a překonávat krize.

Resiliencí obvykle rozumíme psychickou houževnatost, nezdolnost jedince, schopnost vyrovnat se s "ranami osudu", dobře žít a jednat navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům. Každý jedinec má jinou míru resilience, tedy míru schopnosti řešit nepříznivé životní situace.

Resilience v sociologii označuje schopnost sociálního systému vstřebat rušivé podněty nebo jim čelit, popřípadě odolávat stresům tak, aby systém zůstal ve stejném stavu, zachoval si svoji strukturu a funkce. Popisuje míru, do které je systém schopný sebeorganizace, učení a přizpůsobení.

(zdroj – wikipedie)

 

Firemní resilience

Krize, jako například ta koronavirová, uštědřila každé organizaci ránu. Pokles obratu, ztráta zákazníků, snížení cash flow, pokles zisku nebo ztráty. Pro jiní organizace mohla krize znamenat naopak enormní tlak na výkon (výrobci ochranných pomůcek, záchranný systém, laboratoře).

Jaké vlastnosti jsou v období krize pro firmu žádoucí? Adaptabilita, flexibilita, kritické myšlení a schopnost řešit problémy.

 

Odolnost firmy v praxi

Ukažme, co jednotlivé vlastnosti konkrétně znamenají v praxi?

Flexibilita – lidí, jejich myšlení, jejich chování.

Budou dělat něco jiného, než byla jejich dosavadní pracovní náplň.

Jak máte lidi schopné? Umí více pracovních postupů? Nebo jsou jednorázoví? S tím budete mít problém.

Adaptabilita – například přechod na home office. Zavedení komunikace online formou – pomocí nástroj jako MS Teams, Skype, Zoom. Přizpůsobení portfolia výrobků potřebám trhu – v gastronomii to byl prakticky úplný přechod na prodej jídel do krabiček. Prodej přes okénko.

Dodávání v malých baleních (kvasnice) – u nás je začal prodávat řezník a měl 6kg prodané za den. Kostka, která stojí v běžném prodeji 3 Kč, stála 15 Kč.

Schopnost řešit problémy – bude potřeba měnit tisíc a jednu věc. Kdo z vašich lidí přemýšlí? Kdo chodí s nápady? A kdo jen sedí a čeká, nebo kritizuje?

Kritické myšlení – v panice může být dobrý každý nápad. Někdy nekriticky děláme první, co nás napadne, Máme tendenci kopírovat chování ostatních. Zamyslete se, použijte selský rozum – je nám to, co chceme udělat ku prospěchu?

 

Jak z krize ven?

Rozhodne vaše aktivita. Z krize se nevysedíte. Na konec krize se nedá „čekat“. To je čekání na smrt. Musíte něco dělat. Cokoliv. Některé restaurace vařily v době největší korona krize aspoň pro hasiče a doktory, aby něco dělaly. Pohyb je základní vlastnost živých organismů. I když se vám třeba provádění nějakého nápadu nepovede, ukazuje vám to cestu. Třeba ten nápad jen trochu pozměníte a jste na správné cestě.

Navíc lidé potřebují aktivitu a řád - pomáhá jim to, aby byli v klidu.

 

Dušan Jílek, lektor

 

INFORMACE

  • Autor:

    Ing. Dušan Jílek
  • Publikováno:

    23.8.2020
  • Název:

    Firemní resilience neboli odolnost
  • Shlédnuto:

    51

© All rights reserved Dušan Jílek

Icons made by Freepik from www.flaticon.com